ANTIBIOTIKA: KDY POMOHOU A KDY JSOU ZBYTEČNÁ?

Seriál o prevenci zdraví pokračuje dalším dílem, který se váže k Evropskému antibiotickému dni, který vychází každoročně na 18. listopadový den. K čemu slouží antibiotika a jaký mají účinek na lidský organismus, na to jsme se zeptali MUDr. Jaroslavy Švandrlíkové, všeobecné praktické lékařky a předsedkyně sdružení všeobecných praktických lékařů pro Karlovarských kraj.

Můžete nám na úvod vysvětlit, co vlastně jsou antibiotika a jak v našem těle působí?

Antibiotika jsou léky proti bakteriálním infekcím, tj. jejich účinek je specificky zaměřený proti baktériím. Nepůsobí na viry, plísně či jiné původce infekcí. 

V čem se jednoduše liší různé druhy antibiotik a jak zásadní je výběr vhodné antibiotické léčby?

 Antibiotika se dělí na baktericidní (baktérie usmrcující) nebo bakteriostatická (baktérie inhibující, zpomalující syntézu jejich proteinů). Dále se dělí dle bakteriálního spektra svého účinku. To samozřejmě rozhoduje o indikaci antibiotika na danou chorobu, infekci. Antibiotika můžeme dále dělit na přírodní, semisyntetické a syntetické.

Jaké jsou zásady užívání antibiotik, které bychom měli vždy dodržovat? Je nutné předepsanou antibiotickou léčbu vždy dobrat?

Antibiotika jsou léky, které zásadně předepisuje lékař. Nejsou volně prodejné. To proto, že jejich účinek je úzce specifický (na bakteriální infekce nikoli na virózy). Dávku je třeba dobrat vždy, protože dávkování během dne a délka celkového užívání jsou „šité na míru“ jak k typu mikroorganismu, tak k typu tj. účinku antibiotika tak, aby došlo k eliminaci mikroorganismu. Nesprávnou indikací, nadužíváním antibiotik či jejich poddávkováním vznikají rezistence. Celosvětově narůstající rezistence jsou nebezpečím, že baktérie budou odolnější k antibiotické léčbě a tzv. rezistentní kmeny budou těžko vymýtitelné.

Antibiotická léčba nemusí být pouze v podobě tablet, které užíváme vnitřně, ale v průběhu života se setkáme i s antibiotiky v podobě např. mastí či kapek. Jak se liší zásady užívání u těchto forem léčby?

Tyto formy volíme dle lokality zánětu (kůže, sliznice) nebo věku a stavu pacienta. Formy kapek jsou vhodné především pro malé děti nebo pro lidi, kteří špatně polykají.

Lékaři při vyšetření pacienta používají test CRP. Co to vlastně je a kdy je vhodné ho podstoupit?

CRP test měří hladinu C-reaktivního proteinu v krvi a pomáhá odhalit zánět. V ordinaci lékaře je vhodný hlavně pro rychlost testu a diferenciální diagnostiku zánětu virového či bakteriální a z výše hodnoty lze usuzovat i na závažnost zánětu. Myslím, že je vhodné ho podstupovat vždy, když to vyhodnotí lékař jako potřebné. Zbytečně nepředepisujeme antibiotika u virových onemocnění a pacientka umíme uklidnit, že nejde o závažný stav.

Existují i alergické reakce na některé z antibiotik a jaké jsou v tomto případě alternativní možnosti léčby?       
Alergie na antibiotika jsou daná jednak reaktivitou pacientka a jednak druhem antibiotika. V případě alergie by měl být lékař pacientem upozorněn na tento fakt a lékař pak musí zvolit jiný druh antibiotika.

Jaké jsou nejčastější problematické lékové interakce u běžně předepisovaných antibiotik?

Na lékové interakce při léčbě antibiotiky by měl pacienta upozornit lékař nebo lékárník.